Sportovní stadion v Ryuuno - 5

Na tomto stadionu se hraje hokej, fotbal, závody, apod.

Jako každý den jsem seděl na stropu vzhůru nohama a sledoval jsem malé děti, jak hrají amatérský fotbal.
Už mě to přestává bavit.. řekl jsem si v mysli a v sedě jsem na ty děti natáhl ruku. Z mé ruky vyletěla má oranžová aura ve tvaru koule, která narazila doprostřed hřiště a udělala velkou explozi. Všechny děti to zabilo a já se usmál.

*Héj! Ty tam* zařval jsem a hned jsem se podíval na hřiště a vidím všude samou krev a říkám "Tohle je tvoje práce? Jestli jo, tak si mě nepřej"

Lidi, kteří mají stupeň S a A?
Usmál jsem se.
,,Ano, byl jsem to já. A co s tím hodláš dělat?''

Zastavila jsem se vedle Getouta a dívala jsem se na toho šmejda co zabil ty ubohé děti. Začinala jsem být pěkně naštvaná.

"My jsme dva a ty jsi sám, takže moc velkou šanci nemáš!"

Stoupl jsem si, seskočil ze stropu a přistál kousek od nich na nohy. Ze zad jsem si vytáhl své kopí a držel ho v jedné ruce.
,,A toho se mám bát?'' zeptal jsem se ho ironicky a okolo mě s kopím se objevila oranžová aura.

"Myslím, že bys měl", odsekla jsem a vytáhla katanu. Snad stihnu autobus, pomyslela jsem si.

"Jakto, že máš schopnosti? Hmmmmm, jak že se jmenuješ... MMM! Senji? Konečně mi to předvídání jde! Nebo?"

*Vzal jsem si svojí pálku a dal jsem mu takový houmran, že odletěl 20 metrů*








(xD)

Odletěl jsem a přistál u zdi, na které jsem poté stál. Seskočil jsem z ní a ukázal svým kopím na Getouta.
,,Písečný zával,'' řekl jsem a z mého kopí vyletělo obrovské množství písku, které překryl polovinu stadionu a Getout se Senji skončili pod ním. Zůstal jsem stát na místě a čekal.

"Vylezl jsem z hromady písku a s sebou jsem vytáhl Senji"
Kolem mojí pálky se objevila zelená aura
Použil jsem schopnost drtivý úder pálky a praštil jsem ho.
Hned co jsem ho praštil on zmizel - potom začalo zelenat nebe z něhož vyletěl strašnou rychlostí Zawyn, celý zkrvavený.
Zeptal jsem se ho "Tak co? Už máš dost?"

Po přistání na zem jsem ležel na zemi. Vykašlal jsem trochu krve a usmál se.
,,Písečná.. bouře,'' dostal jsem ze sebe a písek, který byl ne stadionu a na kterém stál Getout, se začal rozfoukávat a oni nemohli ani otevřít oči, aby jim nenalítal písek do očí. Využil jsem tuto příležitost, sebral jsem se ze země a utekl pryč.
(Přesun)

Utekl... no, co nadělam
Písečná bouře konečně přestala a já se zeptal "Senji, jsi v pořádku?"

"Jo, nic mi není. Co ty? On fakt utekl? Myslela jsem, že ho zabiješ. Jsi silný." odpověděla jsem.

Odpověděl jsem "Asi jsem ho podcenil, ale s tím teď už nic neuděláme"...

"To asi ne", dodadal jsem.
"Máš teď něco v plánu?, zeptala jsem se.

"Půjdem do města a já tě doprovodím na ten autobus" odpověděl jsem.

"Na ten autobus už kašlu".
"Nechtěl by ses podívat po tom tvým příteli Hirim?"

"No jestli díky tomu nezameškáš něco důležitýho, tak jo" odpověděl jsem.
"A kde chceš začít hledat?" zeptal jsem se.
"Do podsvětí neni lehké se dostat" dodal jsem.

"Myslím, že už mám dvě hodiny zpoždění", usmála jsem se.
"Nevím, kde bychom měli začít, ale určitě bych šla odsud. Ta krev a písek. Chapeš" mrkla jsem na něj.

"Dobře, budu tě následovat, možná najdeme nějaké stopy".

(Přesun na náměstí)

Další den.
Procházím se po stadionu.
Hmm, už tu ten nepořádek ze včerejška uklidili, pomyslela jsem si a sedla jsem si na zem.

Uklízeči v tu chvíli ještě uklízeli a jeden z nich zahlédl Senji.
,,Hej, vy!'' zavolal na ni.
,,Dnes je zavřeno, uklízecí den. Odejděte,'' odháněl ji.

"Pardon, netušila jsem, že je zavřeno."
Vstala jsem.
"Achjo, tak půjdu zabíjet čas jinam", řekla jsem si pro sebe a zamířila k parku.
(Přesun Ryuunský park)